Lidé u počítače pracují více
Přispěvatelé: http://vzdelavani.ihned.cz/?s1=d&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=detail&article[id]=17337460&p=d00000_detail
http://vzdelavani.ihned.cz/?s1=d&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=detail&article[id]=17337460&p=d00000_detail
V první polovině 90. let minulého století se informační a komunikační technologie (ICT) rozšířily do všech oblastí lidské činnosti. Ovlivnily i významným způsobem trh práce - rostou požadavky na vzdělání a kvalifikaci, ale v souvislosti s tím i mzdy a počet odpracovaných hodin.
Ještě před deseti lety se objevovaly úvahy, že rozšíření informačních a
komunikačních technologií dramatickým způsobem zvýší nezaměstnanost. Vycházely z
přesvědčení, že tyto technologie postupně vytlačí lidskou práci. Dnes je však
zřejmé, že informační a komunikační technologie nezvyšují nezaměstnanost, ale
iniciují významné změny ve struktuře trhu práce. Je pravda, že v některých
sektorech a firmách díky využívání ICT pracovní místa zanikají, nicméně v
rozvíjejícím se ICT sektoru vzniká celá řada míst nových. Ta jsou však zpravidla
náročnější na vzdělání.
Vliv na délku pracovní doby a mzdy
Výzkumy prováděné v USA ukazují, že pracovníci, kteří při své práci používají informační a komunikační technologie, odpracují přibližně o čtyři až šest procent pracovní doby více, než ti, kteří je nepoužívají. To lze poměrně snadno vysvětlit tím, že ICT pracovníci mají tendenci pracovat i doma po skončení pracovní doby, případně o dovolené - kontrolovat si a reagovat na e-maily, připravovat a upravovat dokumenty a podobně. Na druhou stranu přístup k internetu v zaměstnání může motivovat zaměstnance k tomu, aby se v pracovní době věnoval soukromým záležitostem - vyřizoval soukromé e-maily, hovořil s přáteli na chatu...
Podle manažerů lidských zdrojů v USA by měl pracovník strávit soukromým surfováním maximálně 20 minut denně, zatímco ve skutečnosti na to spotřebuje půl hodiny. Na druhé straně, surfování za soukromými záležitostmi v pracovní době může být jen náhradou za jiné aktivity. Je obecně známo, že člověk reálně neodpracuje 100 procent pracovní doby, ale hovoří během ní s kolegy i o mimopracovních záležitostech, dělá si přestávky na svačinu, oběd a podobně. A "soukromé" surfování po internetu může být náhražkou za některou z těchto aktivit.
Ekonomové v zemích OECD se již několik let zabývají vlivem ICT na mzdovou strukturu a docházejí k závěrům, že mezi využíváním ICT a výší mezd existuje pozitivní korelace. Američtí ekonomové došli v roce 1993 k závěru, že pracovníci, kteří při své práci využívají počítač, dosahují zhruba o 10 - 15 procent vyšších mezd než pracovníci, kteří ho nepoužívají.
K podobným závěrům docházejí i ekonomové, kteří se zabývají hledáním souvislostí mezi využíváním internetu a výší mezd. Tato mzdová prémie se však objevuje jen několik let po zavedení nové technologie a poté mizí. Většina ekonomů se však shoduje na tom, že existuje vztah mezi informačními a komunikačními technologiemi, vzděláním, kvalifikací, produktivitou práce a výší mezd.
Rozvíjí se hledání práce po internetu
Trh práce také reagoval na ICT svým způsobem. Řada firem a institucí soukromého i veřejného sektoru dnes nabízí na svých webových stránkách i sekci "Volná místa", což se stalo běžnou praxí nejen v zahraničí, ale i v Česku. Větší firmy, jejichž webové stránky mají vysokou návštěvnost, mohou inzerovat nová místa přímo na svých webových stránkách. To znamená bez jakýchkoliv nákladů. Menší pak mohou využít kromě svých webových stránek i specializované, kde je inzerce nových míst spojena s určitými náklady, ty jsou však nižší než v případě, že by firma inzerovala v novinách či časopisech. Uchazečům o zaměstnání pak stačí pouze přístup k internetu - jediným nákladem hledání práce po internetu je pak čas.
Během posledních let vzniklo mnoho webových stránek zaměřených na nabídku a poptávku po práci. Zpočátku se specializovaly pouze na oblast IT, jak se však internet rozvíjel a pronikal i do dalších profesí, vznikly webové stránky se širokou nabídkou uchazečů i pracovních míst z různých oborů. Tyto stránky fungují často jako určitý typ nástěnky, kde uchazeči o zaměstnání i firmy zveřejňují své nabídky a požadavky. Pro uchazeče je zveřejnění nabídky většinou zdarma, firma pak za zveřejnění inzerátu platí určitý poplatek.
Webové stránky mohou mít také podobu databáze, která shromažďuje profesní životopisy uchazečů o zaměstnání, které si pak firma může procházet a vybírat nejvhodnějšího uchazeče. Pro uchazeče o zaměstnání je zveřejnění životopisu zdarma, firma za možnost prohledávání databáze opět platí určitý poplatek.
Aby webové stránky zprostředkující práci nalákaly dostatečný počet inzerentů ze strany uchazečů o zaměstnání, nabízejí i celou řadu služeb zdarma, jako například personální poradenství, zasílání informací o nových pracovních místech na emailovou adresu... Pro firmy i uchazeče o zaměstnání je důležité i to, že si jejich inzerát může přečíst kdokoliv na světě. Tato možnost je nyní reálná zejména v ICT sektoru, v ostatních odvětvích zatím spíše teoretická.
Autorka je studentkou doktorandského studia na VŠE
Hospodářské noviny se zeptaly dvou manažerů: Jak hodnotíte situaci na trhu práce v oblasti ICT?
Jiří Navrátil
marketinkový ředitel, LMC, s. r. o.
Na českém trhu práce je trvalý hlad po IT specialistech. Ten dále posílila nově vybudovaná technologická centra nadnárodních společností. Díky tomuto přílivu nových zajímavých pracovních příležitostí v ICT již nehrozí výrazný "odliv mozků". IT specialisté se u nás dnes rychle dostanou k samostatné kvalifiko-vané práci. Struktura nabídky a poptávky na www.jobs.cz ukazuje, že v ICT chybí "střední stav". Konkrétně se jedná o vývojáře, analytiky, konzultanty, projektanty, administrátory s několikaletou praxí, kteří již mají za sebou několik projektů a umějí cizí jazyk. Poptávku lze podle mého pokrýt odborníky ze zahraničí. Myslím, že by se pro návrat do vlasti dali zlákat i ti Češi, kteří odešli do ciziny za lepšími výdělky.
Jiří Devát
generální ředitel, Microsoft ČR a SR
Požadavky po několik let rostou rychleji než kapacita trhu a bez nových podnětů by se během dvou či tří let pracovní trh v ICT dostal do vážné krize. Skladba kompetencí dnešních absolventů vysokých škol neodpovídá reálným potřebám a zostřené konkurenční prostředí zužuje prostor pro jejich "dovzdělání" praxí. Recept ke zvrácení trendu vidí Microsoft v napojení teoretické přípravy na praktickou odbornost, ve zrychlené adaptaci absolventů v produkčním prostředí a v otevření českého pracovního trhu. Spolu s technickými školami usilujeme o uvedení odborných certifikací do rámce výuky a studijního hodnocení. Příležitostí pro akceleraci zkušeností absolventů se brzy stane kompetenční centrum s pracovním názvem SoftInvest, které připravujeme ve spolupráci s CzechInvestem. Konečně dobrá by byla větší otevřenost pracovního trhu i vzdělávacího systému pro talenty z východní Evropy.
Vše o HR a databázi nabídek zaměstnání
naleznete na www.KarieraWeb.czVliv na délku pracovní doby a mzdy
Výzkumy prováděné v USA ukazují, že pracovníci, kteří při své práci používají informační a komunikační technologie, odpracují přibližně o čtyři až šest procent pracovní doby více, než ti, kteří je nepoužívají. To lze poměrně snadno vysvětlit tím, že ICT pracovníci mají tendenci pracovat i doma po skončení pracovní doby, případně o dovolené - kontrolovat si a reagovat na e-maily, připravovat a upravovat dokumenty a podobně. Na druhou stranu přístup k internetu v zaměstnání může motivovat zaměstnance k tomu, aby se v pracovní době věnoval soukromým záležitostem - vyřizoval soukromé e-maily, hovořil s přáteli na chatu...
Podle manažerů lidských zdrojů v USA by měl pracovník strávit soukromým surfováním maximálně 20 minut denně, zatímco ve skutečnosti na to spotřebuje půl hodiny. Na druhé straně, surfování za soukromými záležitostmi v pracovní době může být jen náhradou za jiné aktivity. Je obecně známo, že člověk reálně neodpracuje 100 procent pracovní doby, ale hovoří během ní s kolegy i o mimopracovních záležitostech, dělá si přestávky na svačinu, oběd a podobně. A "soukromé" surfování po internetu může být náhražkou za některou z těchto aktivit.
Ekonomové v zemích OECD se již několik let zabývají vlivem ICT na mzdovou strukturu a docházejí k závěrům, že mezi využíváním ICT a výší mezd existuje pozitivní korelace. Američtí ekonomové došli v roce 1993 k závěru, že pracovníci, kteří při své práci využívají počítač, dosahují zhruba o 10 - 15 procent vyšších mezd než pracovníci, kteří ho nepoužívají.
K podobným závěrům docházejí i ekonomové, kteří se zabývají hledáním souvislostí mezi využíváním internetu a výší mezd. Tato mzdová prémie se však objevuje jen několik let po zavedení nové technologie a poté mizí. Většina ekonomů se však shoduje na tom, že existuje vztah mezi informačními a komunikačními technologiemi, vzděláním, kvalifikací, produktivitou práce a výší mezd.
Rozvíjí se hledání práce po internetu
Trh práce také reagoval na ICT svým způsobem. Řada firem a institucí soukromého i veřejného sektoru dnes nabízí na svých webových stránkách i sekci "Volná místa", což se stalo běžnou praxí nejen v zahraničí, ale i v Česku. Větší firmy, jejichž webové stránky mají vysokou návštěvnost, mohou inzerovat nová místa přímo na svých webových stránkách. To znamená bez jakýchkoliv nákladů. Menší pak mohou využít kromě svých webových stránek i specializované, kde je inzerce nových míst spojena s určitými náklady, ty jsou však nižší než v případě, že by firma inzerovala v novinách či časopisech. Uchazečům o zaměstnání pak stačí pouze přístup k internetu - jediným nákladem hledání práce po internetu je pak čas.
Během posledních let vzniklo mnoho webových stránek zaměřených na nabídku a poptávku po práci. Zpočátku se specializovaly pouze na oblast IT, jak se však internet rozvíjel a pronikal i do dalších profesí, vznikly webové stránky se širokou nabídkou uchazečů i pracovních míst z různých oborů. Tyto stránky fungují často jako určitý typ nástěnky, kde uchazeči o zaměstnání i firmy zveřejňují své nabídky a požadavky. Pro uchazeče je zveřejnění nabídky většinou zdarma, firma pak za zveřejnění inzerátu platí určitý poplatek.
Webové stránky mohou mít také podobu databáze, která shromažďuje profesní životopisy uchazečů o zaměstnání, které si pak firma může procházet a vybírat nejvhodnějšího uchazeče. Pro uchazeče o zaměstnání je zveřejnění životopisu zdarma, firma za možnost prohledávání databáze opět platí určitý poplatek.
Aby webové stránky zprostředkující práci nalákaly dostatečný počet inzerentů ze strany uchazečů o zaměstnání, nabízejí i celou řadu služeb zdarma, jako například personální poradenství, zasílání informací o nových pracovních místech na emailovou adresu... Pro firmy i uchazeče o zaměstnání je důležité i to, že si jejich inzerát může přečíst kdokoliv na světě. Tato možnost je nyní reálná zejména v ICT sektoru, v ostatních odvětvích zatím spíše teoretická.
Autorka je studentkou doktorandského studia na VŠE
Hospodářské noviny se zeptaly dvou manažerů: Jak hodnotíte situaci na trhu práce v oblasti ICT?
Jiří Navrátilmarketinkový ředitel, LMC, s. r. o.
Na českém trhu práce je trvalý hlad po IT specialistech. Ten dále posílila nově vybudovaná technologická centra nadnárodních společností. Díky tomuto přílivu nových zajímavých pracovních příležitostí v ICT již nehrozí výrazný "odliv mozků". IT specialisté se u nás dnes rychle dostanou k samostatné kvalifiko-vané práci. Struktura nabídky a poptávky na www.jobs.cz ukazuje, že v ICT chybí "střední stav". Konkrétně se jedná o vývojáře, analytiky, konzultanty, projektanty, administrátory s několikaletou praxí, kteří již mají za sebou několik projektů a umějí cizí jazyk. Poptávku lze podle mého pokrýt odborníky ze zahraničí. Myslím, že by se pro návrat do vlasti dali zlákat i ti Češi, kteří odešli do ciziny za lepšími výdělky.
Jiří Devátgenerální ředitel, Microsoft ČR a SR
Požadavky po několik let rostou rychleji než kapacita trhu a bez nových podnětů by se během dvou či tří let pracovní trh v ICT dostal do vážné krize. Skladba kompetencí dnešních absolventů vysokých škol neodpovídá reálným potřebám a zostřené konkurenční prostředí zužuje prostor pro jejich "dovzdělání" praxí. Recept ke zvrácení trendu vidí Microsoft v napojení teoretické přípravy na praktickou odbornost, ve zrychlené adaptaci absolventů v produkčním prostředí a v otevření českého pracovního trhu. Spolu s technickými školami usilujeme o uvedení odborných certifikací do rámce výuky a studijního hodnocení. Příležitostí pro akceleraci zkušeností absolventů se brzy stane kompetenční centrum s pracovním názvem SoftInvest, které připravujeme ve spolupráci s CzechInvestem. Konečně dobrá by byla větší otevřenost pracovního trhu i vzdělávacího systému pro talenty z východní Evropy.
Nepamatujete si své heslo?
