MIREK: Nutno pochválit Eurotel
Trápení s mobilními operátory mnozí známe. Po těch letech si už nědělám iluze o tom, jednom, nejlepším operátorovi. Vše je totiž o konkrétních lidech a ti mohou pokazit celou dlouho vytvářenou image společnosti.
Trápení s mobilními operátory mnozí známe. Po těch letech si už nědělám iluze o tom, jednom, nejlepším operátorovi. Vše je totiž o konkrétních lidech a ti mohou pokazit celou dlouho vytvářenou image společnosti.
Na jednu stranu je vidět, že i ti největší šetřílci naší populace neumí počítat nebo si vědomě kupují falešnou reklamní image. Ale to nepatří do tohoto článečku.
Mnozí ví, že jsem díky mé činnosti přinucen být doslova přisán na internetu. Nespatřuji v tom žádné zvláštní zalíbení ani mi to nevytváří jiné pocity štěstí. A tak jsem hledal mobilní připojení pro můj notebook. První CDMA jsme pořídili v roce 2004 krátce po jejím zavedení. První provedení nám více, méně sloužilo přes rok a půl. Zhruba každého čtvrt roku jsem se informoval, zda již není v dohledu PCMCIA verze. Stále stejné odpovědi typu, že "budou časem" člověka po nějaké době znechutí.
A tak v prosinci 2005, kdy vznikla potřeba koupit další CDMA jsem opět navštívil centrálu Eurotel. Má první otázka zněla podobně "kdy bude PCMCIA? Nemá cenu raději počkat? Nebude za měsíc?". Odpověď nebohého, nic netušícího pracovníka zněla "asi nebude, už na to čekáme více jak rok... ... pochopte, jak by dostali takovou technologii do tak malého prostoru...". I když jsem si myslel o tomto vyjádření své, přistoupil jsem na pořízení nového, krásného, modrého CDMA se smlouvou na další dva roky.
Ovšem problémy nastaly s přihlašováním. Při pokusu volat na bezplatnou infolinku jsem byl surově vyhnán telefonistkou na linku placenou. Možná bych se tím netrápil, kdyby mi za týden nepřišlo oznámení od marketingové ředitelky, že se mám v případě problémů obrátit na bezplatnou linku. Buď chaos nebo pokus o vtip.
V únoru v Olomouci na výstavě otevřu Hospodářské noviny a málem mě trefilo. Eurotel nabízí CDMA ve verzi PCMCIA. Volám na infolinku Eurotelu, kde se opět od telefonistky dozvídám, že jsem se spletl a že jde určitě o GPRS. Když jsem té pracovnici přečetl půl Hospodářských novin, vzbudil jsem v ní podezření, že je patrně sama špatně informovaná.
A tak jsem se vydal do značkové prodejny Eurotelu zjistit, co mě bude stát výměna. Ačkoliv jsem se domníval, že chyba nebyla na mé straně, žil jsem v iluzích. Vybral jsem si tedy prodejce a pověděl jsem mu svůj příběh. Prodejce mě nechal mluvit. Pak bez jakéhokoliv přemýšlení nad předloženými fakty zahájil přehrávání obchodního záznamu. Způsobem tupého obchodníka mi oznámil, že si musím koupit modem PCMCIA za 10.000,-Kč. Provedl jsem ještě jeden pokus o konstruktivní komunikaci, který však dopadl podobně jako pokus o přepis nepřepisovatelného média. Znechucen jsem odešel, ještě více utvrzen, že je zde něco špatně.
Po návratu z říše nadlidí jsem zkusil další pokus.
Opět jsem našel prodejce, opět jsem mu vyprávěl svůj příběh. Poprosil jsem ho, zda by se nemohl zeptat svého nadřízeného jak vyjít vstříc zákazníkovi. K mému překvapení tento člověk mě vnímal. Skutečně problém řešil, poradil se s nadřízenou a posléze mi dal návrh řešení, které jak se později ukázalo bylo opravdu dobrým řešením.
A tak musím pochválit Eurotel, že se konečně našel někdo, kdo mi dává šanci "mít ze života víc".