MIREK: Víte jak se prodává text na kila?
Řekli byste, že knihovníci a knihkupci jsou odborníci na literaturu? Tipoval bych, že určitě jsou sečtělí a nebudou mít patrně problém s českou gramatikou. Ovšem už si vůbec nedělám iluze o tom, že by snad tvorba cen v jejich antikvariátech byla sestavená na nějaké vědecké bázi ...
Mnozí ví, že rád listuji starou elektrotechnickou literaturou. Elektrotechnici navíc dobře ví, kolik stojí platné technické normy. Dalším důležitým aspektem v odborné literatuře je čas. Tedy technická literatura zastarává poměrně rychle, cena technické literatury klesá asi jako hardware nebo automobily.
Pokud ovšem chcete-li vidět zázrak, nahlédněte do antikvariátu. Tvorba cen na starých elektrotechnických knihách je vytvořena slušně řečeno "ne selským ale telecím rozumem". Takový "knihvexlák", tedy tím myslím toho, kdo nakoupí papírový šrot za pár korun a podle vzhledu a počtu stránek tomu namaluje cenu, často vůbec netuší, že nabízí naprosto bezcenou literaturu za hrozné peníze.
Je celkem logické, že takový majitel antikvariátu, který má zcela určitě v mozku Karla Maye, nemůže tušit, že rady jak instalovat domovní rozvody mohou být nebezpečné již za několik roků!
Naprosto absurdní je, že kniha vydavatelství IN-EL, v zastaralém vydání je v antikvariátu dražší, než aktuální vydání v nakladatelství.
A tak takový antikvariátní podnikavec nechá knihu klidně ležet v regále s cenovkou. On se někdo najde, kdo to koupí. A kdo to koupí, tomu už to zpět nevezme.
Tak taková myšlenka napadla jednoho (prozatím nejmenovaného) knižního vexláka. Bohužel ten pravděpodobně nebyl zase tak sečtělý v obchodním zákoníku. A prokázal své základní nevědomosti již v prvním rozhovoru po telefonu.
Ale na druhou stranu musím říci, že díky některým těmto vydřiduchům rád zaplatím jejich mnoho násobné zisky na starých tiscích. To proto, abych je mohl opravdovým zájemcům zpřístupnit v seriozním bezplatném archívu. A pak tyto knihy raději skartuji, aby se nedostaly zpět do oběhu "knihvexlákům".