MIREK: Anonymové na internetu ...

Pokud někdo neví o čem se zde zmiňuji, tak ať moderuje nějakou internetovou diskuzi a brzy pochopí.

První diskuze jsme udělali v roce 1998. Byly veřejné. Kdokoliv mohl reagovat a ptát se na cokoliv. Nebyly žádné odborné sekce. Bylo to vše v jediném adresáři.

Tenkrát byl však Internet v jakých si začátcích a tolerovalo se ledacos.

Určité promile účastněných se pravidelně profilovalo do stavu diskuzních teroristů, kteří to chtěli svým radikálním názorem druhým rázně natřít. Vyznačovali se především svou smyšlenou identitou.

Smyšlená identita z určitého úhlu pohledu nemusí být nemorální. Ne vždy je namístě uvádět své jméno. Ovšem v případě, že na bojiště o "princezninu ruku" se místo udatného prince vydá jeho sluha, pak si o takovém udatném ženichovi všichni myslí své.
A tak existuje však určitá skupina zbabělých extrémistů, kteří nenacházejí odvahu vystoupit veřejně, nebo i osobně na některém z mnohých veletrhů. A jako bídné krysy v zasmrádlých stokách v šedi anonymity rozsévají svou často jedinou možnost projevu. A po vykřičení do diskuzí, kde naštvou hodně přítomných, se takový onanista dostává do blaženého stavu.

Asi by byl na místě sociologický rozbor. Co to je za osobnost? Byla týraná? Utlačovaná? Nedoceněná? Alkoholik? Nebo se jedná o nedozrálou osobnost? Z textu lze vyčíst mnohé. Například základní neznalost vlastního mateřského jazyka na úrovni veselé opice požírající banány. I takový primát se může vydávat za elektrikáře, však svým projevem, který zastupují různé trapné úšklebky, své okolí brzy ubezpečí o své pravé tváři.

Ale také možná se jedná o člověka nemocného, který má své vědomí nastaveno jinak. Možná také se cítí zcela jinou osobností, než v které se skutečně nachází. Ale to je již případ pro mé spolužáky, kteří tento obor vystudovali. A tak nepranýřujme ty, kteří ani neví, co konají. Vždyť i na ulici potkáváme mnoho bezdomovců, kteří těžko mají šanci někoho interpelovat ....