Dobrá a špatná cena?

Již dlouho jsou ty doby, kdy jsme viděli na zboží označení MO a VO pryč. Cena VO byla vlastně nákupní pro prodejny a cena MO pro spotřebitele. Tedy tenkrát, v takto průzračné ekonomice jsme si jednoduše spočítali, že nás tehdejší systém na hůl moc nebral. Přesto se tedy všude kradlo ve jménu "kdo nekrade, okrádá rodinu". Ale to je už z jiného soudku.

Dnes na zboží čteme "doporučená cena". Většina lidí nezná rozdíl mezi pojmy "rabat a marže". A tak v dnešní záplavě informací, kde se na nás sypou hromady úžasných cen, může přijít nejeden spotřebitel k infarktu. Z různých letáků a billboardů se zubí skvělé, jedinečné, nepřekonatelné, nejnižší nebo třeba zaručené ceny. Nakonec spotřebitel zboží za takovou cenu pořídí a o tři obchody jdou na něj mrákoty, protože zrovna tam mají ještě skvělejší a úžasnější cenu.

Otázka toho, co nazvat dobrou nebo špatnou cenou se ovšem dá odpovědět. Cena je pro nás dobrá/špatná podle toho jaké možnosti zdrojů nákupu máme. Tedy moje maminka je odkázána na informační letáky, z kterých může provádět průzkum trhu. Po pečlivém rozboru vítězně oznámí, že tento diktafon je za skvělou cenu! Ano má pravdu. Z jejich dostupných možností je to opravdu skvělá cena.

Často se ovšem stačí podívat na Internet, zda taková cena nemůže být ještě skvělejší. A o tom, že i internetový obchod má na svém zboží marži se před ní raději ani nebudu zmiňovat, protože je to moje maminka a mám ji rád.....