Král chce žalovat prince

Starý král, jehož chudé království tak, tak stačí k tomu aby svému hradu vyměnil okna za plastová, pozbyl svého původně vyvoleného nástupce. Mladý jinoch měl po králi usednout do trůnu a velet několika rádcům nebožákům. Rádci nebyli zdaleka tak vybaveni, aby mohli někomu radit, ale to králi náramně vyhovalo, protože si vystačil sám se svou hlavou.

Jinoch byl zprvu věrný, hájil zájmy království, se svou družinou trávil veškerý svůj čas zkrášlováním a jiným zvelebováním již tak chatrného království. Není divu, že byl král na něj pyšný, jinoch byl také nadějný vojevůdce!

Všechno krásně fungovalo do té chvíle, kdy lakomí rádci se probudili na peci a vzpomněli si, že by jinoch mohl odvést do chudé pokladny nějakou tu daň z příjmu fyzických osob!

Jinoch vytřeštil oči když se dozvěděl, jak velmi výhodné je pro jeho příjem nosit na brnění znak tohoto království. Radní jej napadli, že díky tomu, že měl erb povolen nosit, si přišel určitě na pěknou hromadu zlaťáků! Mladíkovi zůstaly oči pro pláč. Kdyby zprvu ono reklamní místo nechal pro plánované ODS, tak by na tom nyní nebyl jako žebrák. Jenže pracovat pro levicově smýšlejícího krále a mít na prsou modrého ptáka jaksi nejde dohromady, že?

A tak jinoch provedl revizi svého času pro krále, zápočty vykrátil co se dalo a nakonec zjistil, že mu království dluží za repliku padacího mostu, který byl dodatečně instalován a byl velkou chloubou království. Padací most sice nebyl zdaleka tak krásný, ani odborně stlučen! Ale zato byl padací! Po mostě převážně chodili radní. A aby zvyšili průchodnost chodili po něm tam a zpět i několikrát aby vyšlapali cestičku. Bohužel jak víme na lakované dřevotřísce se špatně vychází cestička.

Aby jinoch dostál spravedlnosti spolu se svým vykonným zbrojnošem tajně celý padací most demontovali! Ráno král i se svými budižkničemu rádci koukali jak vyorané myši! "To je darebák" zvolal král "vždyť řekl, že most je již náš!" a nechal si přinést žebřík.

Vyorané myši začaly vztekle pobíhat a pištět po nádvoří. Král zprvu také pobíhal a pak se slovy "já to tak nenechám" se vrhl k žebříku. Svým sestupem dolů pobavil dvořany, kteří mu viděli pod jeho oblíbenou sutanu. Jeho puntíkaté spodky od panímámy králové pouze dokreslovaly styl jeho vládnutí.

Sotva král přebrodil smradlavé bahno na dně příkopu, vrhl se zuřivě na prvního pocestného aby mu barvitě vylíčil jak darebně přišel o padací most. Možná se někdo ptá proč král plýtvá časem a roztrubuje svou neschopnost manažera království po celém kraji. To je totiž součástí aktivní kampaně, král totiž chce do EU!

A tak jestli nezemřel, tak chodí po různých obydlích a chatrčích a baví dělný lid historkami o spravedlivém králi, který bohatým bral a chudým rozdával.