VELKÁ BRITÁNIE: Jak se žije na ostrově...

Země, kde si mohu klidně nosit svůj klobouk, bez toho aby se nad tím někdo pozastavoval. Pokud jsem někdy tvrdil, že Angličané jsou konzervativní, pak to musím vzít zpět. Naše populace je mnohem konzervativnější, více nelibá ke změnám a také podstatně méně přívětivá k cizincům.

V Anglii mi to připadalo občas všechno naruby. Ne náhodou! Kromě toho, že jsem si se svým přítelem Rodrigem několikrát vzájemně denně zachraňovali životy při přecházení vozovek, zvykl jsem si na spoustu jiných zvyklostí. Bohužel učebnicové příklady čaje o páté jsem neobjevil, však obrovské večerní žranice byly na denním pořádku.

Na silnicích se jezdí poměrně rychle. A to tak, že jako spolujezdec jsem měl někdy i strach.

Nezvykle mnoho černochů vypisovalo pokuty za špatné parkování.

Chodci měli respekt před vozidly a naopak, pokud vozidlo mohlo, dalo chodci přednost. Sice nevím, zda je tato zvyklost nějak ukotvena v místních předpisech, ovšem kdyby byla, zajímalo by mne jak Angličané dosáhli toho, že to všichni respektují.

Iluze o větší bezpečnosti ve městě si nedělám, ...náctiletí výrustci dělají stejný "bordel" jako u nás. Sireny sanitek a Policie houkají až nezvykle často.

Ranní cesta do práce je zcela určitě velmi podobná té naší. Ovšem stále vidím dva zásadní rozdíly. Angličané (podobně jako ostatní země) své zaměstnání neberou příliš osobně, však zcela určitě jej dělají odpovědněji, než je často vidět u nás.

S tím úzce souvisí i "drahota". Je zde "servis" (stejně jako v USA) velmi nákladnou položkou. Opět se budu opakovat. To pro ty, kteří nepochopili má slova z USA. U nás stále nefunguje trh služeb. Služby jsou u nás levné, protože se na trhu stále podbízí pouze nízkou cenou. Pokud někdo poskytuje službu za nízkou cenu, musí pro vyšší výdělek udělat služeb více a to vše u nás často na úkor kvality. A tak to u nás pak vypadá tak, jak to vypadá.
Objednáte si firmu, která vám postaví dům s heslem "rychle, levně a kvalitně" a následně se nestačíte divit, kde že "loňské sněhy jsou ...".

Zajímavé je i školství. Děti chodí do školy rády. Bez stressu a plných tašek učiva. 

Demokracie?
Samozřejmě. Však jiná, než ji známe my. Zde spíše platí "důvěřuj ale prověřuj", než naše neustále kontroly všeho, co vás jen napadne. Když to srovnávám, pak si někdy v brněnské Líšni připadám jak v "Jiříkově vidění".

Drahota?
Jak sem se již zmínil. Ceny jsou proti našim různé. V některých případech vyšší, stejné nebo dokonce i nižší. Zářným příkladem je taxi. Turecký řidič za vaše peníze ochotně naloží zavazadla, za zhruba srovnatelné peníze jako u nás, vás doveze do cíle. Nejen, že nezapíná "turbo", dokonce vám vždy vrátí přesně do poslední pence.  Cesta z nádraží mě stála tolik, co by mě stály dvě piva. A teď můžete přemýšlet co je drahé? Pivo nebo taxi?

Zlomíte si nohu?
Spolužačka z Japonska si vyvrtla kotník. Měla standardní pojistku, jako já a všichni ostatní. Protože jsme ji doprovázeli, mohu potvrdit, že ty hlouposti o platbách, co nám "nalívali" v minulém režimu do hlav jsou opravdu pustým nesmyslem. A jen tak na okraj ... V místním Tesco jsem našel na regálech Parazetamol (tedy náš Paralen) hned vedle papírových kapesníků ... V lékárnách to vonělo po různých bylinách ...

Noviny
jsou podstatně tlutší a asi je čtou všichni. Připadalo mi to až divné, potkat mladého výrostka s oranžovou hlavou, čtoucího .... Trafiky jsou v podobě malých shopů asi každých 100 metrů.

Přesto všechno se nedomnívám, že místní musím být šťastnější ...

Seriály jsou zde také na ...
pořadu dne. Uměle vytvořené stupidity se v televizorech sledují s napětím i zde.