Jste šťastní? Jsem šťastný?

Štěstí, to je nen muška zlatá!

Jak říká klasik. Co tím klasik přesně myslel koluje spousta dohadů. Ovšem nechtěl jsem rozebírat rčení klasikovo.

Jak se tak pohybuji po různých koutech světa, spatřuji různé existence. Některým mohou mnozí něco závidět, některým není co, ba naopak. Co se týká závisti, je to pojem, který moje vědomí nepřijímá. Respektive jej ihned přetaví do jakési životní výzvy, která později podléhá žebříčku mých zbylých priorit.

Tato likvidační metoda závisti je úspěšnější než návštěva bohoslužeb a učení se biblických rčení. Ale zpět k pojmu "štěstí".

Už vás napadlo někdy vnímat pocit návalu štěstí a blaženosti? Zkuste to někdy. Ovšem pozor, abyste pak nebyli zklamaní. Když zjistíte, že jako vše pomíjivé i ten váš pocit štěstí pomine celkem rychle.

Definovat štěstí není ani jednoduché, ovšem ani moc složité. Pouze jde o to, že každý mý své štěstí jiné. To proto, že každý má jiné sny a jiné představy. Záměrně jsem nepsal životní cíle, protože ne každý má jasně vytýčenou trasu. A prožívá život jak mu přijde do cesty.

Nejčastější mylné domněnky potkávám takové, kdy si někdo myslí, že člověk majetný je šťastný a člověk nemajetný je nešťastný. Samozřejmě, že nějaké vazby mohou být, ovšem řekl bych k takovým úvahám, že člověk, který vyhodnocuje své štěstí na základě materiálního majetku bude asi spíše nešťastný.

Ale teď odjinud ...

Kdysi jsem četl jakousi knihu, ve které si hlavní postava dokázala vyvolávat ve svém mozku opakovaně pocity štěstí. Když už to dokázala opravdu rutinně, začala být opakující se perioda již tak častá, že došlo k největší katastrofě, ke které mohlo dojít. Hrdinu přestalo bavit být šťastným.

A tak pokud jste šťastní jen občas, nezoufejte. Váš prožitek z takového štěstí může být o to větší.

Toto byla jen taková krátká, středeční úvaha.