Chcete někomu opravdu poradit?
Abyste nebyli zklamáni. I přes vaše úpřimné rozhodnutí někoho přimět k úspěchu se můžete se zlou potázat. Možná se dokonce jedná o jakousi sociální poruchu. Jakési mámení, během kterého jste posedlí pro někoho něco udělat a navíc být jistí jeho úspěchem.
Mezitím, co existují lidé, kteří ze zásady nikomu nic neporadí, jsou třeba ti, kteří nemají co poradit. Někdy poradíte několik kroků, které dle vašich zkušeností vedou zaručeně k úspěšnému cíli.
O to více se snažíte pokud se právě blíží veliká příležitost. Sami víte, že potřeba příležitost "chytit" na samém počátku, nikoliv až když je v sestupné fázi.
A tak vyvinete nezbytné úsilí pro svůj úspěch a pokud máte rezervy věnujete je svým přátelům. Všichni se rádi obklopujeme úspěšnými, z těch se stávají často naši přátelé a dál chceme aby byli ještě úspěšnější.
Pokuste se však na ně nezlobit pokud úspěšní nechtějí být zrovna v ten okamžik, kdy jim můžete pomoci. Z toho plyne neradit víc, než je žádáno. Zbytečně zasypáváte "hluchého" verši.
Nepoddávejte se emocí a raději stručně odpovídejte pouze na to, nač jste tázán. Sám jsem tuto chybu udělal již několikrát a snad si to již zapamatuji, že není vždy žádoucí rozdávat víc, než je chtěno.
Budete zklamáni.
Nechte je být svému osudu. Zní to možná cynicky, ale v takových případech opravdu o vaši radu nikdo nestojí. A co vy? Nezbyde vám nic jiného, než se koukat na "odlétající" šanci, kterou byste sám dobře využil.
Nepamatujete si své heslo?
Mirek na Twitteru zde ...
