USA 06 (3.): První pohledy

 První komunikace s recepcí mě trošku překvapila. Slečna mexického původu měla trošku problém pochopit, že když jsme z Evropy, neznamená to, že jsme z Velké Británie. Martinova zeměpisná vědomostní vsuvka obohatila tuto recepční natolik, že po zbytek pobytu jsme byli vždy obdařeni osobním úsměvem.

 To, co se odehrává na amerických silnicích by patrně někteří označili za "vzrůšo". Ovšem jiné, než vás zprvu napadne. Na silnicích byly vidět mnohé konstrukce. Však vládl pořádek. Je to tím, že policisté vládnou tvrdou rukou a nesmlouvavě se vypořádají s každým, kdo poruší zákon.

 Pravděpodobně si vůbec nedovedu představit, že bychom něco z této cizí země viděli, kdybychom nevyužívali GPS navigace. Patrně bychom byli zahleděni do mapy a místo pozorovaní cizí země bychom se omezili pouze na cedulky oznamující čísla nebo názvy ulic.

Americký kolorit přesně dokreslovaly k mrakodrapům ty šílené sloupy se suchými transformátory. Místní obyvatelé však vůbec netuší, co jim tak narušuje často jinak, velmi pěkné pohledy na exteriéry.
Samotného by mě zajímalo, zda by si v Evropě všimli toho, že u nás tak ohavné sloupy nejsou. Máme totiž méně ohavné.

 Školní autobus má v dopravních předpisech důležitou vyjímku! Pokud stojí, nesmí se předjíždět! Otevřená obydlí Melrose Street známe z televizních seriálů seriálů dobře. U nás (v našem stálém socialismu) bych měl strach nemít ostnatý plot u silnice, kde se prohání mnohé národnosti. Ale zde strach nemají.